Lvíčata - třída 3.A - ZŠ Jílové u Děčína

Opravdu jsem se těšila až dorazí,ale když jsem rozdělala kufr tak jsem pochopila i proč máme diplom za pořádný pokojík.Oblečení,bylo krásně srovnané jako od maminky a tak to i bylo.Eliška mi to vysvětlila,abych mohla odpočívat a nemusela nic dělat,tak toho moc neumazala....je opravdu hodná.

A máme je doma! Vymazlení, potulení - dospělí i děti! Je čas se rozloučit, ale nějak se mi nechce. Rozhodně Vám všem děkuji za přízeň, kterou jste věnovali zprávičkám ze školičky i za četná poděkování a příznivé ohlasy. Věřte, že těch deset dní, co jsem trávila čas psaním na pc, mi bylo též velmi milých. A tak si říkám, že je škoda tuhle kapitolu hned uzavřít a navrhuji, abychom se ještě chvíli zdrželi - každé naše koťátko doma vypráví historky ze školičky a tady je dost místa na jeich zážitky a hlášky. Tak směle do toho, pište dál!

A já začnu naším Martínkem.
Po cestě zkonstatoval, že to tam bylo hustý, že se mu stýská po jejich vychovatelce, která byla prostě skvělá a že nejlepší na celé škole v přírodě byl pohár, na který šli přes les do hospůdky. Před dveřmi domu zvolal: "Domove, sladký domove" a skočil do verandy. Tam se začal shánět po bačkůrkácj, našel jenom jednu, zamyslel se a zkonstatoval: "No jo, to bylo ten den, co jsem měl jenom jednu." A tak nějak nám to začalo....

Mějte se pěkně, užívejte se s dětičkami a taky něco zahlašte.

Jedou horem, jsou na Varvažově, takže všeho nechte a běžte! Za chvilku jsou u nás v náruči!

Děkuji za útěchu, už jsem tam volala, jsou zvyklí, takže jestli se někdo připojí a bude něco chybět, automaticky to posílají do školy...

ČERT VEM PLYŠÁKA,DNESKA SE BUDE MAZLIT S MAMINKOU A TO NIC NENAHRADÍ.

Dobré ráno, dobrý den,
na cestu vyrazili v 8,54 hodin, momentálně jsou 40 km před Mostem. Pan řidič jede docela rychle, poslíchá, protože poveze dnes ještě jednu školičku, takže počítejte s tím, že možná dorazí o trošku dříve. V Ústí mě prozvoní, dáme info dál.

Eliška R. nahlásila zapomneutého plyšáčka. Než se obula, odložila ho někde na okno a už tam zůstal. Ani neplakala, nesmutnila, jen to nahlásila.

Tož zatím!

Dobrý večer, tatínkové a maminky,

jak jsem slíbila, volala jsem ještě večer. Naši drobečkové usnuli bez potíží, bohužel signál paní učitelka našla až na chodbě a tam nemůže mluvit, aby děti zase nebudila. Takže jen vyřizuji její vzkaz, abyste s dětmi zítra neutekli hned po jejich příjezdu. Bude nám ještě rozdávat očkovací průkazy a kartičky pojištěnce a také léky. Po cestě budeme ještě ve spojení, tak se pokusím průběžně informovat.

A teď šup do pelíšků, ať jste na ta naše koťátka vyspaní a odpočatí. Dobrou noc Vám všem.

Tak jsem tady!

Od půl druhé jsem co 20 minut zkoušela paní učitelku, ale balila s dětmi a nechala mobil na pokoji. Takže jsme se spojili až ve chvíli, kdy vypravila děti na procházku a zůstala sama s posledními třemi kloučky, kterým to balení trvá trochu déle, protože to byli trošku větší nepořádníci než jiní.

Takže je vlastně dáno, jak dnešní den vypadal a ještě vypadat bude. Zatím mají zabalené učení a většina i kufry. Kupodivu se nepřišlo zatím na nic, co by nemělo svého majitele. Největší radost z návratu ratolesti bude mít maminka Šulitková, protože její Honzík se nejspíš rozhodl, že jí ušetří práci a i když se ho paní vychovatelka i učitelka ptaly, jestli má čisté prádlo, teď při balení vyšlo najevo, že má prakticky čistý kufr a pytel na špinavé prádlo tak nějak prázdný. Takže tady nehrozí velké praní a žehlení.

Jak je asi všem jasné, dnes už s dětmi nic není, jsou neklidné a mnohé by vystartovaly na cestu domů okamžitě. Před večeří je ještě čeká předávání diplomů a odměn, sice jsem vyzvídala, za co budou mít diplomky, ale protože byla ve společnosti tří kloučků, nemohla nic prozradit.

Někteří jedinci byli na balení tak žhaví, že začali sami bez paní učitelky a tak naházeli třeba boty mezi učení. Takže znova vybalovali a zase zabalovali...

A prý budeme překvapení, jak úžasně samostatné děti byly, například si samy stlaly postýlky.

Večer po pohádce, až budou děti uloženy v pelíškách, zkusí se paní učitelka ozvat ještě jednou. Pokud ale zapomene, volat jí už nebudu, ať si v klidu zabalí také ona.

Ráno budou mít ke snídani vánočku, než se nají, naloží jim všechny věci do autobusu a v devět vyrazí směr domov. Předpokládaný návrat kolem půl dvanácté platí. Domluvila jsem se, že až budou u Ústí, zavolá a já přes Olču dám vědět dál. Pokud kolem jedenácté se neozve paní učitelka, budu to jistit a zavolám já jí, kde jsou. Jestliže se k Vám aktuální informace nedostane, pak platí návrat kolem půl dvanácté - velký rozdíl v tom asi nebude.

Tož moji milí, tohle je téměř poslední zpráva, kterou Vám sem píšu. Užijte si ji a možná večer ještě jednou...

Jsem ráda, že to tu Olču napadlo. Připojuji se k díkům mamince Tesařovic, byl to skvělý nápad a našel dobré využití!

...jedno velké poděkování patří také mamince Aleně Tesařové za geniální nápad vytvořit tyto stránky.
Osvědčily se.Děkujeme :o)

Dobré ráno všem,
tak se nám to krátí a blíží. Děti dnes už budou naposledy spinkat, odpoledne začnou balit a zítra ráno nám už pofrčí domů...

To ale není to, co Vám chci! Domluvili jsme se s některými maminkami, že vybereme po 15 korunách na dárek a kytičku pro paní učitelku. Protože na některé z Vás nemáme osobní kontakty, prosím všechny, kdo o tom ještě neví, aby zítra k autobusu přinesli 15 korun a předali je buď Olče Rážové nebo mě. Protože máme čajíčkovou paní učitelku, koupíme jí co asi? Nějakou kazetu s čaji, jasně!

No a ještě jsem si vzpomněla, o čem jsme se včera s paní učitelkou bavili. Přiznala jsem, že maminky utírají doma slzičky ze stýskání a paní učitelka navrhuje, že by bylo dobré příští rok vzít na školičku v přírodě maminky. Děti nechat doma a jet si zvykat. Mně se ten nápad moc líbí a slibuju, že budu chodit bez odmlouvání spát, uklízet pokojíček a jíst zeleninu.

Mějte se pěkně a odpoledne jsem tu zas.

Petro, tak musím říct že se mi po Kubíčkovi moc a moc stýská a těším se až přijede, ale na druhou stranu co si budu večer tak dychtivě číst:-))). Řeknu Ti, že jsem dlouho s takovou dychtivostí neběhala na internet a nehltala krásně napsané řádky. No co budu čekat a těšit se zase za rok :-)) Tímto Ti mockrát děkuji já i manžel, že jsi nám dovolila nahlížet do daleké Žihle.
Tak si pěkně všichni užívejte poslední dva volné dny a ve čtvrtek ahóóóój.Simča a Luděk Walterovi

A je to zase tady! Nejčerstvější zprávy ze školičky. Pomalu nám to končí, tak si ještě počtěte!

Dnes vezmeme na úvod osobní zpravodajství:
- Honzík Š. je v pohodě, léky bere, rovnátka nosí a změny počasí j jeho zdraví změny nepřinesly
- Eliška Š. s dětmi oslavila narozeniny, paní učitelka vyjednala lepší svačinku navíc, takže děti si smlsly na věnečku, který byl velký jako větrník, takže to vlastně spíš byl věnec (některé děti ho ani nedojedly) - paní koťátková učitelka u toho děti fotila, pusy široce od šlehačky upatlané, některé pro zvýšení efektu umístily šlehačku i do vlasů...
- Eliška R. si hned na začátku vymohla, že jí bude paní učitelka chodit osobně přikrývat a tak to tak praktikují a Eliška je spokojená
- Míra B. je vyladěný a po nějakém stýskání si ani nevzdechne (skoro bych řekla, že Vám doma bude brečet, že chce zpátky do školičky...)
- Mára, který je na pokoji s Páťou a Pepíčkem dnes ráno vyběhl z pokojíčku a rozladěn pobíhal po chodbě se slovy, že až pojedou příště, tak s Péťou už na pokoji nebude, že jim kazí body za pořádek (což ale stejně není nikde žádná sláva u kluků - holčičky mají na dvou pokojích samé desítky, u kluků bez rozdílu se občas někde nějaká desítka objeví). Načež po pár minutách Mára nevěděl, že si někde na někoho stěžoval a vesele s Péťou kráčel do školy.

Jinak co se obecně zpráviček týče:
Právě jim končí polední klid, mají ho do dvou hodin, ve dvě pak odcházejí ven. I dnes jdou na procházku, i když je zima. Takže zase nebudou venku celé odpoledne, ale vrátí se dovnitř, mají zamluvenou tělocvičnu, tak budou řádit tam. Včera při procházce stihli i houpačky a trampolíny, tak aspoň něco z těch lákadel si užili!

Venku po areálu ůobíhají volně králíci, takže děti pozorují králíky, pokud před nimi zrovna králíci neprchají do bezpečí.

Oficiálně je večerka v osm večer, ale mají to jak kdy. Například včera se jim šoupla až na devátou hodinu, protože si četli a ne a ne přestat a když dočetli, tak ještě ukecali zpívání a tak si zpívali a zpívali, až bylo najednou devět...

Dnes odpoledne pozvala ředitelka naše paní učitelky do malé restaurace, na rozlučkový dýchánek, tak jim popřejme příjemnou zábavu a dobře oslazenou kávičku.

No a poslední informace dneška zní, že děti už žijí balením a cestou domů, těší se, že zítra před večeří budou balit, pak už jen přespí a paní učitelka se obává, že ji ve čtvrtek přijdou vzbudit v pět hodin ráno s dotazem na snídani a odjezd.

Co z toho vyplývá? Koukejte setřít slzy z tváří a užít si poslední chvíle volna! Pak už zase budete hudrat na mokré ručníky na podlaze, špatně vymačkanou zubní pastu, špinavé ponožky pod postelí, naškrábané domácí úkoly a rozkopané boty na verandě. Teď si vyhoďte nohy nahoru a dejte relax, čeká Vás praní, žehlení a tak vůbec. (Ne, že bych se na to vlastně už netěšila...)

Mějte se a zítra jsem tu zase!

Milá Petro,jak již jsem vám psala v meilu,je to krásná pohádka před spaním.Jenom škoda,že už bude končit.Nu což,vezmeme knížku a budeme zase s radostí číst našim koťátkům před spaním,vždyť už jsme všichni hrozně natěšeni na den P(příjezdu).Děkuji.

paní Nedvědová, moc Vám děkujeme za velmi pěkné a vyčerpávající zprávy.

Moji milí rodičové, ještě jsem znovu volala do školičky, abych zjistila, jestli se k došlé poště dostanou i ve čtvrtek před odjezdem. Tak nikolivěk! To znamená, že na poslání pošty máte zítra poslední den! Tedy hurá do toho a pěkně zvesela! Děti nemusí poznat, že tady po nich pláčeme a vyrábíme slzavé údolí!

A když už jsem volala, ještě jsem se zeptala, jestli děti na pokojíčkách netrpí ponorkou nebo tak něco. Můžu Vás uklidnit, žádná ponorka, děti se k sobě chovají hezky a fungují jako třída bezvadně.

Toť vše. Dobrou noc.

Pani Petro,musim rict,ze jste opravdu borec.Moc dekujem.

Petro,moc děkujeme za super informace,každy den se těšíme co je noveho!!!!!!!!!
Díky,díky Jitka S.

Petro, děkuji opravdu moc za krásné povídání o našich dětičkách. Možná, kdyby jste tu nic nepsala, tak bych se vypravila do Žihle a zamaskovaná bych někde číhala, abych alespoň nakrátko někde Koťata viděla. Ale stýská se mi stejně hrozně moc. Už aby se nám vrátili! Všem přeji hezký den. S.

Tož uf, můžeme pokračovat...

Zatím nebyl žádný problém s poztrácenými věcmi, nikomu nic nechybí, možná se něco ukáže, až budou balit na cestu domů. Jinak mají v pokojíčkách málo úložného prostoru, takže většina věcí zůstala v kufrech a vyndavají si to rovnou z nich.

Spinkáčci spořádaně čekají na polštářích na noc, aby se k dětem mohly přitulit a posílat jim hezké sny.

Včera děti odpoledne vyrazily na ty poháry, už jsem o tom psala. Tak jim paní učitelka říkala, ať nezapomenou koupit něco domů. Tak zapomněli všichni. Všechny peníze utratily, prožraly a promlsaly. Tak nikdo nic nečekejte! :-) Ale zase si hezky zamlsaly, to by se jim s rodiči nikdy nemohlo podařit, že? Možná to bude jeden z nějvětších zážitků ze školy v přírodě.

Vím, že je to ještě brzy, ale v pátek po návratu ze školičky jdou děti normálně do školy, budou spíš vybalovat učení, dávat si všechno zase dohromady, takže učení moc nedají. To píšu hlavně proto, abyste měli klid, že v pátek nám děti nezůstanou doma a nemusíte si brát na to nějaké volno. Pořádně učit se tedy začnou až v pondělí a to jim nejspíš začne vojna jako řemen, aby dohnaly všechno, co ve školičce nestihli.

Naše milá paní učitelka koťátková, maminka náhradní všem děkuje za pozdravy, které připisujete do dopisů a pohledů, děti poctivě pozdravy vyřizují. A též paní učitelka Vás všechny pozdravuje.

Tak a to je pro pondělí všechno. Doufám, že jste si zase početli, budete mít námět na povídání s druhou drahou polovičkou a ať Vám do zítřejších nových zpráv čas rychle utíká! Přečteme se zase zítra!